Přinášíme Vám v několika bodech praktický návod, jak "přežít" cestování autem po Řecku. Berte to prosím s nadhledem, ale když se tím budete řídit, tak máte poměrně slušnou šanci, že vyváznete bez úhony, dokonce se Vám řídit v Řecku může i začít líbit! Já v Řecku řídím velmi rád a musím říct, že se tam cítím velmi bezpečně a mnohdy se mi tam řídí lépe, než u nás a rozhodně mnohem lépe, než ve většině evropských zemích. Klíčem k úspěchu je se v řeckém provozu chovat předvídatelně, jezdit plynule a prakticky jako všichni ostatní. Nedělat prudké a náhlé reakce a nenechat se vykolejit.
Rychlostní limity - je dobré se jimi řídit, ale pro většinu ostatních vozidel je to údaj čistě orientační. Takových 20 až 30 nad limit jezdí prakticky všichni. Není však neobvyklé, že se kolem Vás v 50 někdo prožene 130 - je potřeba s tím prostě počítat. Když však nastane situace, že všichni jako mávnutím kouzelného proutku jedou rázem předpisově, tak tam je zpravidla radar nebo hlídka.
Všudypřítomné motorky - motorky jsou, zejména ve městech, prostě všude a spolu s auty tvoří symbioticky fungující autonomní ekosystém. Nejlepší je motorky "ignorovat" v tom smyslu, že budete počítat, že se může kdykoliv odkudkoliv objevit. Motorky čtou a odhadují chování aut, proto je nutné nedělat prudké a nečekané změny směru a rychlosti a držet stopu toho před Vámi a máte klid. Zbytek se vyřeší samo. Doporučuji nikterak nereagovat, pokud se někdo na motorce nacpe před Vás, nebo Vás předjede či podjede. Střetů aut s motorou bývá v Řecku naprosté minimum, je prostě potřeba respektovat fakt, že tam motorky jsou a jezdí, jak jezdí.
Značka STOP - v praxi to je jen okrajová infomace, že tam někde je křižovatka a bylo by dobré trochu zpomalit a možná dát někomu přednost. Na stopce se většinou nezastavuje - obzvlášť nebezpečné to je na přivaděčích, kde je normálně připojovací pruh a STOPka - zde když opravdu zastavíte, tak to do Vás určitě někdo zezadu napere a bude se velmi divit, proč zastavujete.
Dvojitá plná čára - je to jen informace, že tam někde je střed vozovky a při předjíždění je trochu hůře vidět. Doporučuji ale dvojitou plnou čáru respektovat a do žádných harakiri se nepouštět. To, že někdo takto předjede Vás ponechte bez povšimnutí.
Křižovatka, kde je všude STOP - toto je pro našince opravdu oříšek. Zde platí pravidlo, že kdo přijel dříve, ten jede. V hustém provozu toto ovšem bývá lahůdka a často zde řidiči na sebe gestikulují a "domlouvají se", kdo pojede první.
Kruhové objezdy - i samotní Řekové toto považují za nelogický extrém, protože existují v zásadě dva druhy kruháčů. Jeden takový, jak ho známe od nás a druhý takový, že přednost má vozidlo přijíždějící na kruháč. O který kruháč se jedná, musíte vysledovat ze značení. Znám případy, kdy jsou tyto dva různé rondely v jednom městě velmi blízko sebe a je to opravdu hodně chaotické. U víceproudých kruháčů rozhodně nedoporučuji se pouštět do levých pruhů a je dobré se držet v pravo. To Vám ale mnohdy komplikují autobusové zastávky umístěné přímo v kruhovém objezdu.
Jízda v pruzích - pruhy prakticky všichni ignorují, včetně krajnice, kde jezdí pomalejší vozidla u kraje silnice. Ve městech je běžné, zejména na semaforech, že se z jednoho pruhu stávají dva a ze dvou tři. Netřeba se tím rozrušovat, jeďte jako ten před Vámi, držte se spíše v pravo, ale pokud víte, že budete brzy odbočovat doleva, tak se tam cpěte zavčasu (jen pozor na všudypřítomné motorky)
Bizarní vehikly - v Řecku se Vám stane poměrně často, že potkáte obstarožní vehikl, zpravidla pick up, narvaný k prasknutí vším možným - melouny, barely s vodou, dobytek atd. Neděste se, náklad mají zpravidla solidně zabezpečen a jsou zvyklí takto jezdit. Určitě se nepřevrátí, nebo nevytrousí náklad, byť to tak může na první pohled vypadat
Mýtné brány - toto je ekosystém sám o sobě. Těsně před mýtnými branami řekové jezdí jak v populární sérii Rychle a Zběsile, mění z nenadání pruhy, podjíždějí, cpou se do každého volného místa atd. Doporučuji si jet svou stopu a včas si zvolit svou mýtnou bránu a k té plynule směřovat a okolním cvrkotem se nenechat rozhodit. Je dobré mít drobné po ruce a nelovit je někde v kufru v mýtné bráně.
Trajekty - podobně jako u mýtných bran, všichni se cpou všude. Naštěstí obsluha trajektu často kvalifikovaně naviguje a vozidla rovnoměrně distribuuje. Doporučuji se nacpat ideálně k levému okraji trajektu - to Vám trochu zvýší šance, že alespoň otevřete dveře a dostanete se z/do auta. Pokud možno doporučuji se k trajektu dostavit včas a nalodit se mezi prvními. Stát před plným trajektem ve frontě, kde je před Vámi ještě 50 aut a 30 kamionů je mírně stresující (stejně se to tam ale vždy všechno nacpe).
Parkování - řekové parkují všude a nerespektují žádné světské a mnohdy ani fyzikální zákony. Nicméně je překvapivé, že když chvíli hledáte, tak legální místo vždy najdete. Řekové totiž nemají problém si skáknout autem 100m pro Frappé, takže parkovací místa se rychle točí. Jsou ale velmi hákliví na to, když je blokujete při výjezdu z jejich parkovacího místa.
Adresy, navigace, orientace - Navigování v Řecku je opravdu pro otrlé - navigace tam není příliš spolehlivá (byť je to nesrovnatelně lepší, než před lety). Velmi specifické je udávání adres, zejména na ostrovech či na venkově, kdy požadované místo je na řekněme 12 kilometru z města Alfa směrem na město Beta, což Vám žádná navigace nezchroustá. Je dobré si požadovanou destinaci spolehlivě a v klidu najít na mapách před cestou a uložit si to jako bod, do kterého si spustíte navigaci.
Takže závěrem bych doporučil jezdit podle předpisů (protože s řeckou policií byste problém mít nechtěli), nicméně za jistých okolností splynout s davem a jednoduše dělat to, co ostatní.
Ondřej Sýkora - majitel řeckého e-shopu
